Orlické hory jsou tak trochu ve stínu Krkonoš, Jeseníků nebo Šumavy, ale rozhodně se jim krásou vyrovnají. Je tam tolik nádherných míst, úžasných výhledů, ale i tajemných zákoutí. A ideálním "základním táborem" je Deštné v Orlických horách. Už léta tam jezdíme do Apartmánu Sněženka - člověk se tam cítí jako doma. Tak proč tam nepozvat pár Horobraníků a neudělat takový minihorosraz. 

Hned na začátku se musím omluvit za kvalitu fotek - většina z nich je z mého předpotopního telefonu. 

Do Sněženky jsme se začali sjíždět v pátek nevečer. Bylo nás tolik, že někteří si museli postavit stan na zahradě. První večer se nesl ve znamení společenských her, dobrého pití a plánování sobotních tras. 

Nejvíc lidí si zvolilo klasickou hřebenovku s návštěvou těch neikoničtějších míst - Vrchmezí, Šerlich, Velká Deštná nebo Kunštátská kaple. Jiní se pustili do plnění různých výzev a naše skupinka vyrazila směr Polsko - obejít město Duszniki-Zdroj. Překvapilo nás, kolik krásných míst jsme cetou našli. Ale asi nejvíc mi zůstala v hlavě Gomola se zbytky hradu na samém vrcholku nebo Karwiec, ze kterého je nádherných výhled na celé město. Počási nám opravdu přálo - slunce pálilo a taplota vystoupala přes 20 stupňů. Ideální na výlety. 

Cestou zpátky jsme se ještě zastavili na Šerlichu na Masarykově chatě. Pokochat se dechberoucími výhledy, dát si něco dobrého a taky se přesvědčit o tom, že ne každá banda spolu dokáže vyjít. Opravdu by mě zajímalo, jestli se nakonec neporvali mezi sebou. O to víc si člověk váží lidí kolem sebe. No a nesmím zapomenout asi na poslení koulovačku letošního roku (tedy aspoň doufám, že byla poslední). 

Ale stejně se už všichni těšili na podvečerní setkání v Kozím chlívku - to už je taková tradice. Vždycky tam probereme zážitky z celého dne, prohlédneme si fotky a hlavně se pořádně napráskneme. Však jsme si to i tentokrát zasloužili. A klasicky nezůstalo jen u jednoho chodu. Na ty žebra asi dlouho nezapomeneme, ovocné tvarohové knedlíky nesmí chybět a k tomu naprosto famózní Frankovka. 

Někteří ještě neměli dost, tak se rozhodli pro noční výstup na Špičák. Jiní byli natolik zmožení jídlem (a možná i trochu vínem), že po návratu na apartmán okamžitě usnuli (přiznávám se, byl jsem to já). 

Člověk se ani nenadál a byla tu neděle. Přiblížil se konec celé akce a loučení. Ale ještě než jsme se rozutekli domů, dali jsme si malý společný výlet kolem vesničky Nedvězí. Z okolních kopečků byl parádní výhled do celého okolí a především na hlavní hřeben Orlických hor. 

Na celém víkendu bylo nejhorší to, že zákonitě musel skončit. Pod kopcem Končinská jsme nasedli do aut a zamířili zpět domů. Pevně doufám, že plní hezkých zážitků. Díky moc Pavlovi z Plzně, Balvanovi, Doylovi, Martině tulačce Rm, Bubulen, makovi88 a Jendovi za super společnost. Nakonec se nám podařilo navštívit celkem 73 kopců. 

Budu se těšit na další akci - třeba se s někým z vás potkám na Víru...