Pětatřicet let jsem měl celkem fajn koníčka, hrál jsem fotbal. Na vesnici, vlastně vesnicích, jako tisíce kluků, mužů, už to hrají i holky, víc vysvětlovat nemusím. Ale stárnete, jste pomalejší, náchylnější na zranění, udržet si výdrž a  výkonost je rok od roku težší. To máte trénink, zápas na hřišti a pak pivo a rum v hospodě. Kecám po zápasech bylo pivo a párek. Pomalu začíná přituhovat a vy si říkáte, že ještě rok dáte a pak se uvidí. Dáte si záležet a doléčíte neduhy, ladíte kondici, abyste nebyli do počtu. Ten rok ale vůbec nezačne a na svátek sv. Václava 2020 je jasné, že je konec. Beru velký hřebík, přibíjím ho a věším na něj kopačky. Dávám si záležet, aby v případě potřeby šly kdykoliv stáhnout.

Jdu se projít abych si pročistil hlavu. 35km, sedm hodin v hustém dešti, který jen na chvíli přerušilo sněžení, přejdu všechny tisícové vrcholy Orlických hor. Tohle mě baví. Je to podobně masochistické jako fotbal. Kopce s výškou minimálně 1000m. n. m. A rovnou bez znalosti pozadí si říkám, dám jich tisíc. Unikátních, žádné 100x na Praděd. Dneska jsem dal 13 jako nic, přičtu i ty na kterých už jsem byl. Za pár let bude vystaráno.

Doma studuju internet. V ČR jich máme asi 400. Ne každá je přístupná. V životě jsem jich před těmi z Orlických hor dal všehovšudy kolem 50. Je to čiré bláznovství. Jenže někde vzadu v hlavě mi pořád a pořád hlodá červík a tvrdá hlava si stojí za svým. Fotbal jsi hrál 35 let a teď mám na dalších 35 let zase o zábavu postaráno. Koníčky přece neměníte po roce. Tisíc unikátních a basta.

Na Slovensko je kousek, tam ji taky pár je. Dokonce i pár přístupných dvoutisícovek. Nejvyšší naše hory jsou vždycky hraniční,  za hranicemi určitě taky bude taky pár tisícových vrcholů. A co teprve Alpy, vždycky jsem tam chtěl jet a konečně mám takový důvod, že mě nikdo a nic nezastaví.

Za 14 dní bude svátek sv. Václava 2021 a já pojedu znovu do Orlických hor. Novou unikátní tisícovku tam už sice nepřidám, ale hlavu nevěším. K dnešnímu dni jsem jich navštívil 177. Spolu s Orlickými horami mám v čechách kompletní zatím jen Ještědsko-Kozácký hřbet a Hanušovickou vrchovinu. Obě pohoří s jedinou tisícovkou. A mám už hory i ze Slovenska a Polska. Po skušenosti z letoška musím říct, že objet jich za rok 50, není nereálné.

Takže milí horalové. Nevadí že jste začali až v pozdním věku, nevadí, že nevylezete žádnou himalájskou osmitisícovku. Pokud vaše cesta musí mít cíl, dejte jí ho. Pokud ne, tím líp pro vás. Nakonec je na ní důležité jen to co je to co je za vámi, to kde stojíte, to co je před vámi a že jste z ní nikdy nesešli.